sobota, 4. prosince 2004, 00.48
V top-čtyřicítce Česko hledá superstar byla jedna holka, do které se udělalo – ať už z estetických, hudebních, lokálpatriotských, nebo jiných důvodů – celé Brno.
Když jsem se přes ní chtěl dnes večer v Airku natáhnout k baru, abych vrátil klíče od pánů, neuhnula. Přistál jsem v měkkém a vonícím po vanilce. Už se nikdy neumyju.
V Café Alfa škobrtal mezi stoly malý kříženec s nejhlubšíma očima, které jsem kdy viděl. Z toho pohledu mrazilo v zádech. Nebyl to první pes, do kterého bych řekl, že poslouchá Toma Waitse; byl ale první, o kterém jsem přesvědčený, že ho Waits poránu dostává z depky.
Osm hodin spánku a pak silné kafe, nic víc od života nechci.