čtvrtek, 3. června 2004, 17.30
Říkám si, že bych mohl podstatnou část svých úspor vrazit do mladofrontovské edice Kolumbus; je to taková »věda k vodě«, ideální četba pro udržení si rozhledu. Na konci každého léta mám pocit, že mi zahálka a sluníčko vyžehlily šedou kůru mozkovou dohladka, takže – útokem vpřed!
Od dob zakladatele genetiky Gregora Mendela byly geny vnímány tak, že slouží reprodukci organismů. Dawkins však tento pohled obrací a pracuje s provokativní myšlenkou, že naše geny nás tvoří a udržují ke své vlastní reprodukci.
V knize Chybějící okamžik přehodnocuje molekulární biolog Robert Pollack radikálně dosavadní výklad, jak působí čas na vědomí sebe samých. V Pollackově pojetí náš mozek filtruje přítomnost prostřednictvím paměti a emocí, které jsme prožili v minulosti.
»Přírodní vědy« mě začaly zajímat až po opuštění gymplu; pokud za sebou máte zkušenost se střední školou (anebo tou zkušeností zrovna procházíte), asi vám nemusím vysvětlovat příčiny. Snad jen nápověda: Létavé ptáky dělíme na…