pátek, 3. prosince 2004, 01.18
Dlouhý a velmi revizionistický příspěvek. Možná už vám nikdy nebudu připadat takový, jaký jsem se zdál být dřív. Ale snad jste hlavy otevřené.
Referendum bylo nejtrapnější událostí v té části historie Brna, kterou pamatuju. Nejdřív se z toho dělá celorepubliková senzace. Pak nepřijde ani čtvrtina lidí. Ačkoliv 85 procent hlasuje proti přesunu, magistrát to celé interpretuje přesně naopak. Aby taky ne, ono naplno říct, že kdo nepřišel, je buď lenoch nebo srab, je před krajskými volbami stejně nemoudré, jako zapojit do kampaně lógr normalizační kultury; z peciválů se udělala „uvědomělá většina“ a…
…a pak si odpůrci přesunu řeknou, že tím opravdovým referendem budou právě krajské volby.
A krajské volby se solidní převahou vyhrají strany, které chtějí nádraží u řeky. Do zastupitelstva se dostanou také tři nejvýznamnější odpůrci přesunu, a – ticho. Tedy, ne úplné, ale proč podnikat protestní pochody, když se příští dva roky nikam nevolí a venku je sychravo?
Ve zkratce: O největším zásahu do tváře města od svržení hradeb rozhodl blbý zákon o místním referendu, lenost Brňáků, švejkování jejich zástupců a… hafo dalších věcí, kvůli kterým se na to odpíchnutí k velkolepému rozvoji města budou naše pravnoučata dívat jako na připitomělou taškařici.
Jenomže – je rozhodnuto. Nikdo z Brna, Vyškova ani Blanska už to nezastaví. Teď už velí jen Praha a Brusel (jak ironické …). A nemá cenu blbnout s krajským referendem.
Vycházím z jednoduchého předpokladu: Stejně jako já, ani ostatní odpůrci přesunu nechtěli zachovat nádraží v centru pro samotné nádraží v centru. Preferovali jsme cyklostezky před novými betonovými kolosy, péči o historické centrum místo nahrazení vybydleného novým. Přestavba ŽUBu tak, jak ji prosadil magistrát, je prohraná bitva, ale válka o lepší Brno je ze své podstaty nekonečná.
Jenom se nemůžeme pořád otáčet a říkat, že to referendum morálně vyhrála opozice, tak bude lepší nechat věci tak jak jsou.
Budování Jižního centra na zelené louce je obrovská výzva. Největší výzva, která teď stojí před jakýmkoliv městem v okruhu několika stovek kilometrů. Pokud budeme dál halekat, že je to výzva hlavně pro lobbysty, výzvou hlavně pro lobbysty to taky zůstane.
Na webu oficiálně propagujícím přesun nádraží můžete najít velmi pěkně vyvedená panoramata navrženého území. Líbí? Nelíbí? Taky byste radši místo stadiónu pro patnáct tisíc agresivních křupanů radši viděli obrovskou upravenou louku zrovínka tak pro frisbee, pro divadlo a koncerty pod otevřeným nebem? Nemrzí vás, že krásný starý viadukt vedoucí ze současného nádraží na jih bude dlouhým květináčem (evoluce mechu?), zatímco v okolí M-Paláce stěží najdete trávník? A když už Brno může mít nábřeží, proč tam chybí kavárny, restaurace a plácky s lavičkami? Kam urbanisté schovali ten »velkoryse dimenzovaný přestupní uzel« MHD?
Přimhuřte oči a zasněte se (bože, to je patos), můžete tam pak vidět všechno, co chcete v novém městě mít. A když budete bušit, a začnete s tím brzy, bude vám otevřeno – zastupitelé moc dobře vědí, že jejich funkce nejsou udílené králem a nadoživotí. A že něco slíbili. A že pěkné destičky a la Tato venkovní galerie byla před sto lety zřízena z iniciativy X.Y.
se teď válejí po celé Trnité, jen je zvednout.
Doufám.
A i kdyby to tak nebylo, tak jsem možná mladej a blbej a nesnesitelně idealistickej – ale myslím, že bušit se prostě musí. Tak do toho. Většina z nás tu bude žít ještě hodně dlouho.