pátek, 8. října 2004, 14.43
Tohle mi můj článek o nádraží udělal se statistikou návštěv:
A v soukromém životě je to ještě horší. Přátelé si myslí, že za mými absencemi na kalbách stojí únos hlavy světové velmoci a teroristický nátlak na magistrát (což je pitomost, Slovensko není světová velmoc). A naopak všichni ti cizí lidé (je jich tak sto čtyřicet za den), zdá se, věří, že jsem jakýsi náboženský guru, který jen tak mimochodem napsal něco o hlavase. Někteří mě vyvěšují po nástěnkách, jiní mi hrozí smrtí (Brna)… A nikoho nezajímá, že I'm just an old-fashioned girl
…
Počítač už mi funguje – nejsem ale připojený k netu. Jak ztratíte instalační cédéčko ADSL modemu, jste namydlení; na technické lince Nextry mi každý den někdo jiný vysvětluje úplně jiné řešení, žádné z nich ale nefunguje. Všichni jsou sice zdvořilí, milí, a úslužní, jenže k čemu to, když musíte na maily odepisovat ze stroje, kterému na klávesnice nefunguje písmenko h, a jehož přípojka dosahuje v nejsvětlejších okamžicích rychlosti 2 kB/s.
Škola tenhle semestr vypadá šťavnatě – je toho dost, všechny ty eseje a analýzy dohromady dávají rozsah diplomky; stěžovat si ale nemůžu ani v nejmenším, takhle zajímavé přednášky už možná nikdy mít nebudu. Trochu jsem se spletl jen s badmintonem; myslel jsem, že je to takové pomalé pinkání přes síťku, a zatím mě to málem stálo zdraví… Mimochodem: krevní testy nepotvrdily alergii na latex, takže se mi pořád ještě můžou splnit mé sny.
Touhle dobrou zprávou dnes skončíme, tak pěkný víkend a moc dnes večer nechlastejte, ať vás zítra pustí k urně.