čtvrtek, 25. března 2004, 03.18
Provozovatel celoplošného vysílání dbá na kultivovanost jazykového projevu. Hlasatelé, moderátoři i redaktoři jsou povinni vyjadřovat se spisovným jazykem (kromě nezastupitelných citací). Provozovatel zajišťuje rozvoj českého jazyka a vyzdvihuje jazykové dědictví.
Novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání
Zdeněk Nejedlý nezemřel. Nechal si změnit pohlaví a žije pod jménem Ivana Levá. (Jen stranická legitimace mu zůstala.)
Když jazyk zakonzervujete, rozvíjet se nemůže. To ví každý, kdo četl něco od Umberta Eca – anebo Christiana Morgensterna; ako sa páčí.
Paní Levá (a zbytek výtečníků) nejspíš netuší ani to, že ruku v ruce se spisovnou češtinou jde korektní výslovnost. Bude se postihovat špatná intonace? Nářečí? Přízvuk na špatné slabice?
Nebude; za porušení tohoto zákona totiž neexistují žádné sankce.
Což ovšem není na hlavu tolik, jak se na první pohled může zdát. Politici si kryjí záda. Bez dávných deviací v českém jazyce by tu totiž nebyla žádná novela (l) mířící do senátu (l), už brzo tedy odmávaná celým parlamentem (a < f), podepsaná prezidentem (l), a týkající se i moderátorů (l) těch nejméně sledovaných talkshows (a).
Neměli bychom ani háčky a čárky.
A ani komunisty (f < l).
Rád bych se poopravil – sankce za porušení tohoto zákona existují: médiu, jehož redaktoři a moderátoři se nebudou vyjadřovat dostatečně spisovně, lze odebrat licenci. Vsadím ale boty, že se to do příští novely (odvolávám co jsem odvolal a slibuji co jsem slíbil) nedotkne jedné jediné rozhlasové nebo televizní stanice.
Jo a pokud vám to uteklo – včera byla v Ivana Levá v Otázkách Václava Moravce. Někdo by té obroditelce měl vysvětlit, že spisovný výraz jsou děti, ne děcka…